Tak a je to za nama .... naše akademi pasování devátáků naše společné vystoupení náše společné čtyři roky... Je to hrozný pocit. Netěším se na prvního září. Netěším na dny kdy budu při pohledu na naší společnou fotografii všechny postrádat... netěším se na chvíle až budu vzpomínat a chtít aby my bylo odpuštěno....netěším se !!!
Mám tolik divných pocitů a tolik rozdílných myšlenek až mě z toho mrazí. Nevím jestli zvládnu dnešní rozlučák. Nwm jeslti zvládnu pohled na celou moji třídu , která už není! Která se rozplynula během jednoho jediného dne.... Všechny ty věci co jsme za 4 roky prožili a na které jsme vzpomínali se zniče nic staly mrtvými, stali se jen smutnou vzpomínkou při které se mi zalijou oči slzami.
Beru si to možná příliš osobně nebo to moc zveličuju, ale tak se právě cítím. Jako nějaký kus zmačkaného papíru, který někdo vyhodil do koše.
Vy všichni asi nevíte jak moc vás mám ráda. Byla jsme všelijaká a moc mě to mrzí jenomže to si člověk uvědomí až už je po všem..... když se něco nedá vrátit.... Jenom v co doufám, že na mě bude moje třída vzpomínat tak jako já na ně. Na třídu a lidi v ní , které se nedá nahradit. Miluju vás a promintě !!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat