Dřív jsme kvůli jedné osobě hodně pěnila, byla smutná, všechno mš mrzelo bla bla.... Dřív to taky bylo tak 5x za rok ale ted je to 3x za týden .... vlastně do ted. To že mě to sere jsem si uvjedomila uz driv, ale az nedavno me presvedcili kamaradi ze clovek kvuli kteremu se porad tak trapim je jenom dosebe zahleděné dítě, kvůli kterému nemá cenu tohle všechno dělat.
Když jsme si to vyslechla říkala jsme si ne přece jak dlouho se znám a CO všechno jsme spolu zažili! Co jsme byla ještě před 10 minutama schopná pro ni udělat a ona z toho nejen nic neocenila, ale ani si nevzpomněla co vše máme za sebou. Tohle určitě není důvod jak jí to vyčítat ale spíš jak si ulevit a hlavně si to uvědomit. Jak vypočítavě se chovala ona a jak hloupě sem se chovala já sama. Je až neuvěřitelné jak se člověk změní aniž by si toho okolí nějak všimlo. Musím přiznat že daná osoba je strašně zvláštní , ale pro mě už takový způsobem, že jí nemůžu dál prozkoumávat a poznávat, protože bych z toho asi zešílela!!! Ted jak o dotyčném píšu stejně tak i vzpomínat. A je to těžné.
Bože to je jedno.... Byly jsme na lyžáku. Zajíme !!! Dáška a Elis nekonečná kombinace. Ty hlášky a stavy .... Asi 70% jsme se jenom smáli (xD) Na fotce: Já a Elis
Žádné komentáře:
Okomentovat