Tak jsem taky opěť po roku... cha cha....

Po roku zrovna né , ale dva měsíce jsou to určitě.... ani jsem už nedoufala že sem někdy napíšu, otevřu se a ulevím si. Tak nějak jsem doufala že už to nepotřebuju, ale ted jsem se přesvědčila o opaku.... Potřebuju to ze sebe dostat at už za ceny toho že si to někdo přečte nebo ne, v tuhle chvíli mi to, věřte mi, je vážně jedno!

Vědomě jsem udělala hodně velkou blbost a říkala si že to zvládnu ostatní to pochopí, ale našel se člověk, kterýmu to jedno nebylo a já mu tím nesmírně ublížila ikdyž jsem to dopředu věděla. Ted toho strašně lituju a dala bych všechno za to abych to mohla vrátit. Tímto jsem si uvědomila nejen to že jsem se KOTEL změnila ůplně od základů ale i to že se ze mě stala osoba plná lží a obelhávání. Což je docela smutné když to děláte sami sobě. Sami sebe nutíte překrucova svje svědomí a emoce. Sami sobě ¨nalháváte že je všechno v pohodě že to co je za mnou je krásné ale jen na vzpomínání..... Ted jsem si uvědomila že mám tři človíčky na kterých mi skutečně záleží at už jsou jací jsou. At jsme si udělali cokoli já na to prostě zapomněla.... ale nedalo se aby mi z hlavy vypadly ty nejůžasnější chvíle mého života.... To se prostě nedá. A je mi to tak hrozně líto všechny ty dny a měsíce !!!!